autonominen

finština

výslovnost

• IPA: [ˈɑutonominen]

dělení

• au-to-no-mi-nen

etymologie

• autonomia („autonomie“) + -inen

přídavné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru nainen
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	autonominen	autonomiset
genitiv	autonomisen	autonomisten autonomisien
akuzativ	autonomisen autonominen	autonomiset
partitiv	autonomista	autonomisia
essiv	autonomisena	autonomisina
translativ	autonomiseksi	autonomisiksi
inessiv	autonomisessa	autonomisissa
elativ	autonomisesta	autonomisista
illativ	autonomiseen	autonomisiin
adessiv	autonomisella	autonomisilla
ablativ	autonomiselta	autonomisilta
allativ	autonomiselle	autonomisille
abessiv	autonomisetta	autonomisitta
komitativ	—	autonomisine
instruktiv	—	autonomisin

význam

1. autonomní

související

• autonomia