pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
bělička
|
běličky
|
genitiv
|
běličky
|
běliček
|
dativ
|
běličce
|
běličkám
|
akuzativ
|
běličku
|
běličky
|
vokativ
|
běličko
|
běličky
|
lokál
|
běličce
|
běličkách
|
instrumentál
|
běličkou
|
běličkami
|
- (zdrobněle) bělice
- Někdy máme ryby. Malé běličky plné zrádných kůstek.[1]
- A podařilo-li se mu po vícehodinném civění u řeky chytiti běličku jako prst, hodil ji hned zase do vody (…)[2]
- žena provádějící bělení
- Zbožně pohledla bělička k nebi a setřevši si slzy s tváří přistoupila k mužovi (…)[3]
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 43.
- ↑ PAKOSTA, Vojtěch. Ze statků a z chaloupek. Praha : Cyrillo-Methodějská knihtiskárna, 1889. Kapitola Jak se Cibulkovi povedla oční operace, s. 203.
- ↑ JEŽEK, Jan. Z hor a z kraje. Praha : Jos. Mikuláš, 1881. Kapitola Rožnovský bělič, s. 58.