bředení

čeština

výslovnost

• IPA: [br̝ɛdɛɲiː]

dělení

• bře-de-ní

etymologie

Verbální substantivum odvozené od slovesa břísti (1. os. sg. bředu).

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bředení	bředení
genitiv	bředení	bředení
dativ	bředení	bředením
akuzativ	bředení	bředení
vokativ	bředení	bředení
lokál	bředení	bředeních
instrumentál	bředením	bředeními

význam

1. (archaicky) brodění
   • Studenou vodou zkoušena vina neb nevina obžalovaného bud uvržením jej do vody anebo bředením ve vodě.