bůčkový

čeština

výslovnost

• IPA: [buːt͡ʃkɔviː]

dělení

• bůč-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	bůčkový	bůčkový	bůčková	bůčkové	bůčkoví	bůčkové	bůčkové	bůčková
genitiv	bůčkového	bůčkového	bůčkové	bůčkového	bůčkových	bůčkových	bůčkových	bůčkových
dativ	bůčkovému	bůčkovému	bůčkové	bůčkovému	bůčkovým	bůčkovým	bůčkovým	bůčkovým
akuzativ	bůčkového	bůčkový	bůčkovou	bůčkové	bůčkové	bůčkové	bůčkové	bůčková
vokativ	bůčkový	bůčkový	bůčková	bůčkové	bůčkoví	bůčkové	bůčkové	bůčková
lokál	bůčkovém	bůčkovém	bůčkové	bůčkovém	bůčkových	bůčkových	bůčkových	bůčkových
instrumentál	bůčkovým	bůčkovým	bůčkovou	bůčkovým	bůčkovými	bůčkovými	bůčkovými	bůčkovými

význam

1. související s bůčkem