latina editovat

etymologie editovat

Obměnou původnějšího baccalārius, jež je pravděpodobně keltského původu. Uhlířská / lidová etymologie vykládá jakožto zkrácení sousloví baccā laureā corōnātus — „korunovaný vavřínovým věncem“.[1] Srovnej klasické latinské bacillus, baculum, dále pak v moderních jazycích např. francouzské bachelier, polské bakałarz, italské baccelliere, španělské bachiller, české bakalář nebo anglické bachelor, příp. ruské бакала́вр.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský (maskulinum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ baccalaureus baccalaureī
genitiv baccalaureī baccalaureōrum
dativ baccalaureō baccalaureīs
akuzativ baccalaureum baccalaureōs
vokativ baccalauree baccalaureī
ablativ baccalaureō baccalaureīs

význam editovat

  1. bakalář

synonyma editovat

  1. baccalarius

poznámky editovat

  1. ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka; MORAVEC, Dan. Sbírat vavříny. Český rozhlas Dvojka, 2015-03-05, [cit. 2015-04-01]. Dostupné online.