barokní
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈbarɔkɲiː]
dělení
editovat- ba-rok-ní
přídavné jméno
editovat- měkké
skloňování
editovat| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní |
| genitiv | barokního | barokního | barokní | barokního | barokních | barokních | barokních | barokních |
| dativ | baroknímu | baroknímu | barokní | baroknímu | barokním | barokním | barokním | barokním |
| akuzativ | barokního | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní |
| vokativ | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní | barokní |
| lokál | barokním | barokním | barokní | barokním | barokních | barokních | barokních | barokních |
| instrumentál | barokním | barokním | barokní | barokním | barokními | barokními | barokními | barokními |
stupňování
editovat| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | barokní |
| komparativ | baroknější |
| superlativ | nejbaroknější |
význam
editovat- vztahující se k baroku
- Proto kupí barokní sochaři na průčelích, balustrádách a logiích chrámů celé davy světců a učitelů církevních, takže s pavlánu u sv. Salvátora pohlíží do Křižovnického náměstí jakési kamenné konklave, církev to vítězná, hotova orodovati.[1]
- Ale barokní tendence čas od času vždy propukala; zmocnila se v Itálii gotiky a obrátila ji v přeplněný, vykrajkovaný barok. Raná renesance je zase přísná, formově čistá reakce proti barokní tendenci, jež to vyhrála ve vlašské gotice. Ale plná renesance, to už je vlastně nové vítězství barokní ideje.[2]
- Kdyby žila v době barokní, jezdíval bych každé jaro k ní, napudrován a s bílou parukou nosil bych po parku ji na rukou.[3]
- Byzantinec Theotocopuli v sobě nesl starého Krista; ale v barokní Evropě našel Krista zlidštěného, který byl učiněn tělem. Starý Bůh vládl vznešeně, nepřístupně a trochu strnule ve své mandorle; Bůh barokní a katolický se uprostřed svých kůrů andělských hrnul až k zemi, aby popadl věřícího a vtáhl jej do svého vzdutého a slavného okruhu.[4]
překlady
editovatpoznámky
editovat- ↑ Arne Novák: Praha barokní
- ↑ Karel Čapek: Italské listy/Řím
- ↑ Zdeněk Svěrák: Vlčí máky
- ↑ Karel Čapek: Výlet do Španěl/El Greco ó la devoción