beemus

latina

výslovnost

• IPA: [bɛˈɛːmʊs]

sloveso

• 1.konjugace (A-kmeny)

význam

1. první osoba čísla množného konjunktivu přítomného rodu činného slovesa beāre — obšťastňujme, oblažujme, obšťastněme; že obšťastníme

související

• beāmus
• beāverimus
• beārēmus
• beēmur
• beāvissēmus