berouce

čeština

výslovnost

• IPA: [bɛrɔʊ̯t͡sɛ]

dělení

• be-rou-ce

sloveso

význam

1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa brát
   • Není však pochyby, že papež prokázal toto dobrodiní králi a zemi pod výminkami, kteréžto berouce původ svůj z tehdejších politických poměrů říše německé, měly zase provoditi v nich moc rozhodnou.

související

• bera
• berouc