bezcharakterní

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [bɛsxaraktɛrɲiː]

děleníEditovat

  • bez-cha-rak-ter-ní

přídavné jménoEditovat

  • měkké

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní
genitiv bezcharakterního bezcharakterního bezcharakterní bezcharakterního bezcharakterních bezcharakterních bezcharakterních bezcharakterních
dativ bezcharakternímu bezcharakternímu bezcharakterní bezcharakternímu bezcharakterním bezcharakterním bezcharakterním bezcharakterním
akuzativ bezcharakterního bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní
vokativ bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní bezcharakterní
lokál bezcharakterním bezcharakterním bezcharakterní bezcharakterním bezcharakterních bezcharakterních bezcharakterních bezcharakterních
instrumentál bezcharakterním bezcharakterním bezcharakterní bezcharakterním bezcharakterními bezcharakterními bezcharakterními bezcharakterními

stupňováníEditovat

stupeň tvar
pozitiv bezcharakterní
komparativ bezcharakternější
superlativ nejbezcharakternější

významEditovat

  1. mající nečestnou povahu
    • Byl to muž sice vzdělaný a výmluvný, ale bezcharakterní, ješitný, zištný a ctižádostivý.[1]
  2. (zastarale) mající nevýrazné osobnostní rysy

překladyEditovat

  1. mající nečestnou povahu

poznámkyEditovat

  1. Mystopol. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1901. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Mystopol>. Díl 17, s. 943.