čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [bɪbɛlɔt]

dělení

editovat
  • bi-be-lot

etymologie

editovat

Z francouzského bibelot téhož významu, utvořeného od základu bib. Srovnej např. rabibocher, babiole.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ bibelot bibeloty
genitiv bibelotu bibelotů
dativ bibelotu bibelotům
akuzativ bibelot bibeloty
vokativ bibelote bibeloty
lokál bibelotu bibelotech
instrumentál bibelotem bibeloty

význam

editovat
  1. drobný umělecký ozdobný předmět
    • Když skončila ta druhá světová válka, někdo mi vysypal k mému hydraulickému lisu košík knih, a když jsem se uklidnil a otevřel jeden z těch bibelotů, vidím razítko Královské pruské knihovny, a když den nato od stropu do sklepa se sypaly ty v kůži vázané knihy a vzduch se třpytil zlatýma ořízkama a nápisy, vyběhl jsem nahoru a tam stáli dva kluci a já jsem z nich vyzuzal, že někde u Nového Strašecí stojí stodola a tam v slámě je tolik knih, až přecházejí oči.[1]

poznámky

editovat
  1. HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 17.