blůzokalhotový

čeština

výslovnost

• IPA: [bluːzɔkalɦɔtɔviː]

dělení

• blů-zo-kal-ho-to-vý

etymologie

Ve 20. letech 20. století nějaké ministerstvo ve svém úředním listě informovalo, že „zajistilo pro své gážisty zásobu blůzokalhotové látky“. Slovo bylo vzápětí pokáráno v časopise Naše úřední čeština (NÚČ). Když jej o nějaký čas později ve svém výnose použilo další ministerstvo, tento časopis jej znovu květnatými slovy odsoudil. (Prý se tento úřední vynález „měl zašít do košilopodvlékačkového plátna a hodit do moře na otravu žraloků“.) Dotyčné ministerstvo si však věc nenechalo líbit a úředně pokáralo redakci časopisu Naše úřední čeština za to, že prý má nedostatek respektu k úřední péči o obohacování a zdokonalování českého jazyka, že brzdí jazykový vývoj, že upírá češtině právo vytvářet složená slova tak jako je vytváří němčina atd. V reakci na obranu redakce NÚČ, že čeština slova složená tímto způsobem netvoří, reagovalo ministerstvo slovy, že to prý jsou pravidla, která vymyslili profesoři, a na ty se úředně nic nedá.

Časopis Naše řeč, který se pokusil obě strany rozsoudit, se o tomto slově vyjádřil také značně ironicky („předpotopní monstrum“) a přístup ministerstva (trefně) charakterizoval jako „sebevědomou nevědomost, která se činí směšnou z moci úřední“. Na druhou stranu připomněl, že podobná slova (knihovtipník, zelenochrupka, ránokladka a chřípkoprach) vytvářel v době národního obrození Alois Jirásek (resp. jeho románový hrdina F. L. Věk) a sarkasticky poznamenal, že tedy došlo k významnému posunu, protože zatímco F. L. Věk (Jirásek) je vytvářel v zásadě jen pro svou radost, vláda nadána mocí úřední je schopna tyto „plody svého tvůrčího ducha“ i uvádět v život. Vedle toho neznámý autor daného článku (ironicky) uvedl, že „slovo bluzokalhotový musí býti v češtině možné, protože je především úředně potřebné a úředně uznané“.

K samotnému slovu blůzokalhotový se časopis Naše řeč vyjádřil v tom smyslu, že se nejedná o složeninu dvou adjektiv dle vzoru československý (český a slovenský), jak se zřejmě mylně domnívala redakce NÚČ, ale o přídavné jméno utvořené příponou -ový ze složeného podstatného jména blůzokalhota („oblek, který je bluzou a kalhotami zároveň“), přičemž blůzokalhota je vytvořené obdobně jako slovo slovo ptakoješter a tento typ složenin označují indičtí gramatikové slovem dvandva, čeští jazykovědci pak složeniny kopulativní, slučovací. Tyto složeniny jsou v českém jazyce velmi vzácné (srovnej ptakoješter).

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	blůzokalhotový	blůzokalhotový	blůzokalhotá	blůzokalhoté	blůzokalhotí	blůzokalhoté	blůzokalhoté	blůzokalhotá
genitiv	blůzokalhotého	blůzokalhotého	blůzokalhoté	blůzokalhotého	blůzokalhotých	blůzokalhotých	blůzokalhotých	blůzokalhotých
dativ	blůzokalhotému	blůzokalhotému	blůzokalhoté	blůzokalhotému	blůzokalhotým	blůzokalhotým	blůzokalhotým	blůzokalhotým
akuzativ	blůzokalhotého	blůzokalhotový	blůzokalhotou	blůzokalhoté	blůzokalhoté	blůzokalhoté	blůzokalhoté	blůzokalhotá
vokativ	blůzokalhotový	blůzokalhotový	blůzokalhotá	blůzokalhoté	blůzokalhotí	blůzokalhoté	blůzokalhoté	blůzokalhotá
lokál	blůzokalhotém	blůzokalhotém	blůzokalhoté	blůzokalhotém	blůzokalhotých	blůzokalhotých	blůzokalhotých	blůzokalhotých
instrumentál	blůzokalhotým	blůzokalhotým	blůzokalhotou	blůzokalhotým	blůzokalhotými	blůzokalhotými	blůzokalhotými	blůzokalhotými

význam

1. související s blůzokalhotou

související

• blůzokalhota