blahověstník

čeština

výslovnost

• IPA: [blaɦɔvjɛstɲiːk]

dělení

• bla-ho-věst-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	blahověstník	blahověstníci
genitiv	blahověstníka	blahověstníků
dativ	blahověstníku / blahověstníkovi	blahověstníkům
akuzativ	blahověstníka	blahověstníky
vokativ	blahověstníku	blahověstníci
lokál	blahověstníku / blahověstníkovi	blahověstnících
instrumentál	blahověstníkem	blahověstníky

význam

1. (zastarale) apoštol