Možná hledáte bozi nebo Boží.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [bɔʒiː]

dělení

editovat
  • bo-ží

přídavné jméno

editovat
  • měkké

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ boží boží boží boží boží boží boží boží
genitiv božího božího boží božího božích božích božích božích
dativ božímu božímu boží božímu božím božím božím božím
akuzativ božího boží boží boží boží boží boží boží
vokativ boží boží boží boží boží boží boží boží
lokál božím božím boží božím božích božích božích božích
instrumentál božím božím boží božím božími božími božími božími

význam

editovat
  1. vztahující se k bohu
    • Lomikare! Do roka budeme spolú stát před súdnú stolicí boží…[1]
  2. (expresivně) skvělý
    • Ten nový film, ten byl boží!

překlady

editovat
  1. vztahující se k bohu
  2. skvělý

související

editovat

slovní spojení

editovat

přísloví, rčení a pořekadla

editovat

poznámky

editovat
  1. Alois Jirásek: Psohlavci

Od počátků kodifikace českého pravopisu se táhne spor, zda psát slovo boží/Boží s velkým počátečním písmenem. Do 50. až 60. let 19. století se žádalo převážně psaní s velkým písmenem (Šmitt, Dobrovský, Šumavský), ale nebyl v tom konsensus - Nejedlý, Thám a zejména Jungmann používali malé, byť u Jungmanna se našly i výjimky (Desatero Božích přikázání a Bez bázně Boží). Vlivem Jungmannovým se však ve druhé polovině 19. století ustálilo psaní malého písmene; psaní velkého písmene bylo tolerováno jen v náboženských textech jako projev úcty. V první polovině 20. století se ovšem prosadil názor, že v některých případech toto přídavné jméno má roli přivlastňovacího genitivu, a proto se má psát počáteční písmeno velké, zatímco je-li přivlastňovací význam oslaben, píše se malé písmeno. (Boží, Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 7, s. 222)