brankový

čeština

výslovnost

• IPA: [braŋkɔviː]

dělení

• bran-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	brankový	brankový	branková	brankové	brankoví	brankové	brankové	branková
genitiv	brankového	brankového	brankové	brankového	brankových	brankových	brankových	brankových
dativ	brankovému	brankovému	brankové	brankovému	brankovým	brankovým	brankovým	brankovým
akuzativ	brankového	brankový	brankovou	brankové	brankové	brankové	brankové	branková
vokativ	brankový	brankový	branková	brankové	brankoví	brankové	brankové	branková
lokál	brankovém	brankovém	brankové	brankovém	brankových	brankových	brankových	brankových
instrumentál	brankovým	brankovým	brankovou	brankovým	brankovými	brankovými	brankovými	brankovými

význam

1. související s brankou