jednotné číslo mužského rodu minulého příčestí činného slovesa brnknout
Spočítal jsem si, že to do zavírací doby nestihnu. Tak jsem jim zavolal, rezervaci zrušil, brnkl domů, oznámil tu smutnou zprávu dětem a jako spráskaný pes pokračoval k hlášené zácpě.[1]
třetí osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu minulého času mužského rodu slovesa brnknout
„To není špatnej nápad,“ souhlasil Denis. „Vláďo, začněte!“ Vláďa uchopil nástroj, naladil šest strun, brnkl a moll: „Raz dva tři, a Věra řekla mi že jsem z reklamy a já zas na to, že jsem vod novin já hledal u Věry jen trochu důvěry tak řekl jsem pár něžných volovin,“ zpíval Vláďa sólo.[2]
