bronię

polština

výslovnost

• IPA: [ˈbrɔ.ɲɛ̃]

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

význam

1. první osoba čísla jednotného indikativu času přítomného rodu činného slovesa bronić — bráním

synonyma

1. strzegę

související

• broniłam
• broniłem
• broniłabym
• wzbronię
• broniłbym
• bronią