budějovický

čeština

výslovnost

• IPA: [bʊɟɛjɔvɪt͡skiː]

dělení

• bu-dě-jo-vic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	budějovický	budějovický	budějovická	budějovické	budějovičtí	budějovické	budějovické	budějovická
genitiv	budějovického	budějovického	budějovické	budějovického	budějovických	budějovických	budějovických	budějovických
dativ	budějovickému	budějovickému	budějovické	budějovickému	budějovickým	budějovickým	budějovickým	budějovickým
akuzativ	budějovického	budějovický	budějovickou	budějovické	budějovické	budějovické	budějovické	budějovická
vokativ	budějovický	budějovický	budějovická	budějovické	budějovičtí	budějovické	budějovické	budějovická
lokál	budějovickém	budějovickém	budějovické	budějovickém	budějovických	budějovických	budějovických	budějovických
instrumentál	budějovickým	budějovickým	budějovickou	budějovickým	budějovickými	budějovickými	budějovickými	budějovickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	budějovický
komparativ	budějovičtější
superlativ	nejbudějovičtější

význam

1. související s Českými Budějovicemi
2. související s Moravskými Budějovicemi

synonyma

1. českobudějovický
2. moravskobudějovický

slovní spojení

• Budějovický kraj