carruca

latina

podstatné jméno

• rod ženský
• 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	carruca	carrucae
genitiv	carrucae	carrucārum
dativ	carrucae	carrucīs
akuzativ	carrucam	carrucās
vokativ	carruca	carrucae
ablativ	carrucā	carrucīs

význam

1. fůra (vůz)