cicavec

slovenština

výslovnost

• IPA: [t͡sɪt͡savɛt͡s]

etymologie

Ze slovesa cicať.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cicavec	cicavci, cicavce
genitiv	cicavca	cicavcov
dativ	cicavcovi	cicavcom
akuzativ	cicavca	cicavcov
lokál	cicavcovi	cicavcoch
instrumentál	cicavcom	cicavcami

význam

1. savec

související

• cicať
• cicavčí