Přes starofrancouzské cercle odvozeno z latinského circulus — „kroužek“, zdrobněliny slova circus, jež je příbuzné se starořeckým κίρκος (kirkos) — „kruh“.[1]
Srovnej např. baskické zirkulu, italské cerchio, francouzské cerceau, německé Zirkel apod.
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
circle
|
circles
|
---|
- kruh
- kružnice
- okruh (osob), kroužek, zájmová skupina
- (britská angličtina) disc, (americká angličtina) disk
- loop, ring
- group
kategorie
|
tvar
|
---|
infinitiv
|
circle
|
---|
3. osoba
|
circles
|
---|
préteritum
|
circled
|
---|
perfektum
|
circled
|
---|
vid průběhový
|
circling
|
---|
- kroužit
- kroužkovat, zakroužkovat
- obkroužit, obklopit
- rotate, wheel, whirl
- —
- surround, encircle, enclose