comitiva

latina

výslovnost

• IPA: [kɔmɪˈtiːva]

etymologie

Středověké. Ze slovesa comitāre, které je odvozené od substantiva comēs — průvodce; kníže. Srovnej např. české komitativ či francouzské comte.

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	comitīva	comitīvae
genitiv	comitīvae	comitīvārum
dativ	comitīvae	comitīvīs
akuzativ	comitīvam	comitīvās
vokativ	comitīva	comitīvae
ablativ	comitīvā	comitīvīs

význam

1. doprovod, družina

související

• comitāre
• comitivus
• īre