couračka

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡sɔʊ̯rat͡ʃka]

dělení

• cou-rač-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	couračka	couračky
genitiv	couračky	couraček
dativ	couračce	couračkám
akuzativ	couračku	couračky
vokativ	couračko	couračky
lokál	couračce	couračkách
instrumentál	couračkou	couračkami

význam

1. (nářečně, zastarale) polévka ze zelí
2. (hanlivě, zastarale) procházka

související

• courat se
• courák
• couračkový