cviklis

žemaitština

dělení

• cvi-klis

etymologie

Z polského ćwikła, to ze starého východoslovanského сеѵклъ, to ze starořeckého σεῦκλον. Srovnej české/slovenské cvikla, ruské свёкла/свекла/цвикли/цвикла, bulharské/makedonské цвекло, srbochorvatské цикла/cikla/цвекла/cvekla, kašubské czwikła, maďarské cékla, arabské سِلْق, ukrajinské цвіклі, též Beta vulgaris var. cicla

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	cviklis	cviklio	cviklē
genitiv	cviklė	cvikliu	cvikliu
dativ	cvikliou	cviklem	cviklems
akuzativ	cvikli	cviklio	cviklius
instrumentál	cviklio	cviklēs	cviklēs
lokál	cviklie	cvikliūs	cvikliūs
vokativ	cvikli	cviklio	cviklē

význam

1. červená řepa/červená řepa

synonyma

1. svėklis