cvrnk

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡svr̩ŋk]

dělení

• cvrnk

sloveso

• dokonavé

varianty

• (spisovně) cvrnknul, cvrnkl
• crnk

význam

1. (v obecném jazyce) cvrnkl; příčestí činné, třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu slova cvrnknout

související

• cvrnknout
• cvrnk

citoslovce

význam

1. zvuk vyvolaný nárazem malého pevného předmětu
   • Jednoho dne šel jsem s Klecandou na nádraží jednat s velitelem bolševiků; před nádražím najednou cvrnk, a na coul před našimi hlavami trefila kulka do telegrafního sloupu.
2. citoslovce cvrnknutí, pohybu od nárazu právě narovnávaného prstu po jeho uvolnění ze zádrže (zejména jiným prstem)

související

• cvrnkat
• cvrnkání
• cvrnknout
• cvrnknutí