čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈdiːɲɛ]

dělení

editovat
  • dý-ně

etymologie

editovat

Nejasná. Novější hypotézy předpokládají existenci praslovanského *dūnja, které by bylo zkrácením staršího *kъdūnja, což by byla zkomolenina původního latinskořeckého kydōnia (māla), tedy "kydonská jablka". Srovnej kdoule. (Starší překonaný výklad spojoval s praslovanským slovesem *dúti, tedy českým dout.)[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ dýně dýně
genitiv dýně dýní
dativ dýni dýním
akuzativ dýni dýně
vokativ dýně dýně
lokál dýni dýních
instrumentál dýní dýněmi

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce) rostlina tykev turek nebo tykev velkoplodá
    • Na jaře jsme zaseli semínka dýně.
  2. plod dýně (1)
    • Dýni je možno vydlabat, vyříznout do ní tvar obličeje a vložit do ní svíčku.

překlady

editovat
  1. rostlina

synonyma

editovat
  1. tykev

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dýně“, s. 151.

externí odkazy

editovat
  •   Rozcestník Dýně ve Wikipedii