čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [dɛmɛntɛm]

dělení editovat

  • de-men-tem

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

význam editovat

  1. instrumentál jednotného čísla substantiva dement
    • Taková pěkná holka, a chodí s takovým dementem.[1]
    • Vočadlo reagoval rozhořčeným dopisem, v němž ho nazval komunistickým dementem, násobícím svým štvaním proti britským profesorům ostudu vzniklou pronásledováním českých učenců[2]

synonyma editovat

  1. hlupákem, vypatlancem

latina editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [dɛːˈmɛ̃.tɛm], [dɛːˈmɛ̃.tɛ̃], [dɛːˈmɛn.tɛm] (klasická restituovaná)
  • IPA: [dɛːˈmɛn.tɛm] (středověká)
  • IPA: [deːˈmentem] (vatikánská)

přídavné jméno editovat

význam editovat

  1. akuzativ jednotného čísla rodů mužského a ženského adjektiva dēmēnspošetilého, pošetilou
    • Ō tē dēmentem, si tunc mortem timēs! – Ach jak jsi pošetilý, pokud se tehdy bojíš smrti.
    • […] quia Deus ad hoc lunam fecit, ut tempora designet (Gen. I, 14), et noctium tenebras temperet; non ut alicujus opus impediat, aut dementem hominem faciat, sicut stulti putant, qui a daemonibus invasos a luna pati putant.[3]

sloveso editovat

význam editovat

  1. první osoba jednotného čísla konjunktivu přítomného času činného rodu slovesa dēmentāre

němčina editovat

přídavné jméno editovat

význam editovat

  1. dativ jednotného čísla mužského a středního rodu adjektiva dement

poznámky editovat

  1. Jakub Arbes: Svatý Xaverius/3
  2. Petr Zídek: Osobnosti Lidových novin, Knižní klub, Praha 2014 - citováno dle Korpus.cz
  3. Aurelius Augustinus: De rectitudine Catholicae conversationis