deroucí
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈdɛrɔʊ̯t͡siː]
dělení editovat
- de-rou-cí
přídavné jméno editovat
- měkké
- slovesné činné nedokonavé
- nestupňovatelné
význam editovat
- který právě nyní dere
- Otupělé jeho nervy zatoužily po tom pikantním mrazení, které nám dětem přebíhalo po zádech, když jsme s hrůzou i rozkoší naslouchali v polotmavém koutě čeledníku příšerným historiím starých žen, deroucích peří. A toť se rozumí, že ihned jsou tu lidé, kteří z té duchovité hříčky těží zcela hmotné výsledky pro svou kapsu a že se najdou pánové učeného vzezření, kteří vpraví i tento nesmysl jako jiné v důkladný systém a sepíšou o něm rozsáhlé duchovědecké folianty![1]
skloňování editovat
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí |
genitiv | deroucího | deroucího | deroucí | deroucího | deroucích | deroucích | deroucích | deroucích |
dativ | deroucímu | deroucímu | deroucí | deroucímu | deroucím | deroucím | deroucím | deroucím |
akuzativ | deroucího | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí |
vokativ | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí | deroucí |
lokál | deroucím | deroucím | deroucí | deroucím | deroucích | deroucích | deroucích | deroucích |
instrumentál | deroucím | deroucím | deroucí | deroucím | deroucími | deroucími | deroucími | deroucími |
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Svatopluk ČECH: Druhý květ, Praha 1893/1908 ~ citováno dle GoogleBooks.com