diák

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɪʲaːk]

etymologie

Zkrácením diapozitiv.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	diák	diáky
genitiv	diáku	diáků
dativ	diáku	diákům
akuzativ	diák	diáky
vokativ	diáku	diáky
lokál	diáku	diácích
instrumentál	diákem	diáky

význam

1. (hovorově, familiárně, v obecném jazyce) diapozitiv

maďarština

výslovnost

• IPA: [ˈdiʲaːk]

etymologie (1)

Z řečtiny, srovnej české jáhen, žák, diakonie.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	diák	diákok
akuzativ	diákot	diákokat
dativ	diáknak	diákoknak
instrumentál	diákkal	diákokkal
kauzál-finál	diákért	diákokért
translativ	diákká	diákokké
terminativ	diákig	diákokig
esiv	diákként	diákokként
inesiv	diákban	diákokban
superesiv	diákon	diákokon
adesiv	diáknál	diákoknál
illativ	diákba	diákokba
sublativ	diákra	diákokra
alativ	diákhoz	diákokhoz
elativ	diákból	diákokból
delativ	diákról	diákokról
ablativ	diáktól	diákoktól

význam

1. student, žák

synonyma

1. tanuló, hallgató

související

• diákigazolvány

etymologie (2)

Plurálovou příponou -k k substantivu dia.

podstatné jméno

význam

1. nominativ množného čísla substantiva dia