nizozemština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Kompozitum složené ze základů distelbodláčí, bodlák a vink, v němž druhá složka vychází z předpokládaného pragermánského *finkiz s významem pěnkava, pěnkavovitý pták. Takto příbuzné např. s německým Fink, anglickým finch téhož významu. Srovnej i anglické thistle.

podstatné jméno editovat

  • rod společný

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ distelvink distelvinken

význam editovat

  1. (v zoologii) stehlík

synonyma editovat

  1. putter

související editovat