divortor

latina

výslovnost

• IPA: [diːˈwɔr.tor]

sloveso

• tranzitivní
• 3.konjugace

význam

1. první osoba jednotného čísla indikativu přítomného času trpného rodu slovesa dīvortĕre — jsem rozváděn(a); jsem rozptylován(a), baven(a)

synonyma

1. (neutrálně) dīvertor

související

• dīvortēbar
• dīvortō
• convortor
• revortor
• vortor
• āvortor
• invortor
• dīvortar
• dēvortor
• subvortor
• obvortor
• dīvortĕrer
• pervortor