dozoruje

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔzɔrʊjɛ]

dělení

• do-zo-ru-je

sloveso

• nedokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa dozorovat
   • Se státním zástupcem Jirátem, který dozoruje jeho trestní stíhání, vede Rath spor kvůli žalobcovu vyjádření pro média, že Rath někde ukrývá stovky milionů korun.
2. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa dozorovat