držíc

čeština

výslovnost

• IPA: [dr̩ʒiːt͡s]

dělení

• dr-žíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa držet
   • V koutě seděla Bětuška skrčena, držíc Kašpárka na klíně.

související

• drže
• držíce