dronning

dánština

výslovnost

• IPA: [ˈdʁʌneŋ]

etymologie

Ze staroseverštiny dróttning.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	Singulár		Plurál
	Neurčitý	Určitý	Neurčitý	Určitý
Nominativ	dronning	dronningen	dronninger	dronningerne
Genitiv	dronnings	dronningens	dronningers	dronningernes

význam

1. (titul) královna
2. (osoba) královna
3. (šachová figurka) královna
4. (hrací karta) královna

norština (bokmål)

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. královna (titul)
2. královna (šachy)
3. královna (samice hmyzu)

norština (nynorsk)

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. královna (titul)
2. královna (šachy)
3. královna (samice hmyzu)