dvojhláskový

čeština

výslovnost

• IPA: [dvɔjɦlaːskɔviː]

dělení

• dvoj-hlá-s-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dvojhláskový	dvojhláskový	dvojhlásková	dvojhláskové	dvojhláskoví	dvojhláskové	dvojhláskové	dvojhlásková
genitiv	dvojhláskového	dvojhláskového	dvojhláskové	dvojhláskového	dvojhláskových	dvojhláskových	dvojhláskových	dvojhláskových
dativ	dvojhláskovému	dvojhláskovému	dvojhláskové	dvojhláskovému	dvojhláskovým	dvojhláskovým	dvojhláskovým	dvojhláskovým
akuzativ	dvojhláskového	dvojhláskový	dvojhláskovou	dvojhláskové	dvojhláskové	dvojhláskové	dvojhláskové	dvojhlásková
vokativ	dvojhláskový	dvojhláskový	dvojhlásková	dvojhláskové	dvojhláskoví	dvojhláskové	dvojhláskové	dvojhlásková
lokál	dvojhláskovém	dvojhláskovém	dvojhláskové	dvojhláskovém	dvojhláskových	dvojhláskových	dvojhláskových	dvojhláskových
instrumentál	dvojhláskovým	dvojhláskovým	dvojhláskovou	dvojhláskovým	dvojhláskovými	dvojhláskovými	dvojhláskovými	dvojhláskovými

význam

1. vztahující se k dvojhlásce