dvoukolový

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdvɔʊ̯kɔlɔviː]

dělení

• dvou-ko-lo-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dvoukolový	dvoukolový	dvoukolová	dvoukolové	dvoukoloví	dvoukolové	dvoukolové	dvoukolová
genitiv	dvoukolového	dvoukolového	dvoukolové	dvoukolového	dvoukolových	dvoukolových	dvoukolových	dvoukolových
dativ	dvoukolovému	dvoukolovému	dvoukolové	dvoukolovému	dvoukolovým	dvoukolovým	dvoukolovým	dvoukolovým
akuzativ	dvoukolového	dvoukolový	dvoukolovou	dvoukolové	dvoukolové	dvoukolové	dvoukolové	dvoukolová
vokativ	dvoukolový	dvoukolový	dvoukolová	dvoukolové	dvoukoloví	dvoukolové	dvoukolové	dvoukolová
lokál	dvoukolovém	dvoukolovém	dvoukolové	dvoukolovém	dvoukolových	dvoukolových	dvoukolových	dvoukolových
instrumentál	dvoukolovým	dvoukolovým	dvoukolovou	dvoukolovým	dvoukolovými	dvoukolovými	dvoukolovými	dvoukolovými

význam

1. mající dvě kola nebo tvořený dvěma koly