ecclésiastique

francouzština

výslovnost

• IPA: [e.kle.zjas.tik]

etymologie

Z (pozdně)latinského ecclesiasticus, které ze starořeckého ἐκκλησιαστικός, jež ze substantiva ἐκκλησιαστής. To pak odvozeno od slovesa ἐκκλησιάζω — scházet se ve shromáždění, které je utvořeno k podstatnému jménu ἐκκλησία

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	ecclésiastique	ecclésiastiques

význam

1. klerik, duchovní

přídavné jméno

skloňování

rod \ číslo	jednotné	množné
mužský	ecclésiastique	ecclésiastiques
ženský	ecclésiastique	ecclésiastiques

význam

1. církevní

antonyma

1. laique

související

• église