eingebürgert

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈaɪ̯nɡəˌbʏʁɡɐt] IPA: [De-eingebürgert.ogg], [eingebürgert]

etymologie

Vlastně příčestí trpné od slovesa einbürgern.

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	eingebürgert
komparativ	mehr eingebürgert / eingebürgerter
superlativ	am eingebürgertsten / am meist eingebürgerten

význam

1. naturalizovaný, kterému bylo uděleno občanství
   • Der vorige Flüchtling von jemals ist jetzt ein eingebürgerter Deutscher. – Z bývalého uprchlíka je nyní naturalizovaný Němec.
2. zdomácnělý
3. vžitý
   • Diese Anglizism ist bei uns immer mehr eingebürgert. – Tento anglicismus je u nás stále vžitější.

synonyma

1. naturalisiert
2. etabliert
3. eingeschlichen

související

• Bürger
• einbürgern