ensamhet

švédština

výslovnost

• IPA: [ˈɛnːsamˌheːt]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	ensamhet	ensamheten	—	—
genitiv	ensamhets	ensamhetens	—	—

význam

1. osamělost, samota