esuriens

latina

etymologie

Vlastně participium prézenta aktiva slovesa ēsurīre (mít hlad, lačnět).

přídavné jméno

• 3. deklinace
• adjektivum souhláskového kmene
• jednovýchodné, participiální

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	ēsuriēns	ēsuriēns	ēsuriēns	ēsurientēs	ēsurientēs	ēsurientia
genitiv	ēsurientis	ēsurientis	ēsurientis	ēsurientium	ēsurientium	ēsurientium
dativ	ēsurientī	ēsurientī	ēsurientī	ēsurientibus	esurientibus	ēsurientibus
akuzativ	ēsurientem	ēsurientem	ēsuriēns	ēsurientēs	ēsurientēs	ēsurientia
vokativ	ēsuriēns	ēsuriēns	ēsuriēns	ēsurientēs	ēsurientēs	ēsurientia
ablativ	ēsurientī	ēsurientī	ēsurientī	ēsurientibus	ēsurientibus	ēsurientibus

význam

1. hladový, lačný, hladovící
   • Ēsurientēs implēvit bonīs et dīvitēs dīmīsit inānēs. – Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.

synonyma

1. iēiūnus, famēlicus

antonyma

1. satiātus, saturātus

související

• ēsuritia
• ēsuriālis
• ēsuriēs
• ēsus
• edere