exploitace

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛksplɔ.atat͡sɛ]

varianty

• exploatace

dělení

• ex-ploi-ta-ce

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. (zastarale) hospodářské zužitkování nebo vykořisťování
   • Racionální urbarisace [sic] a první technická exploitace krajiny, zahájená již v renesanční době, má teď charakter jednotné činnosti, řízené patrimoniálními úřady podle směrnic vídeňského ústředí.