fíra

čeština

výslovnost

• IPA: [fiːra]

dělení

• fí-ra

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fíra	fírové
genitiv	fíry	fírů
dativ	fírovi	fírům
akuzativ	fíru	fíry
vokativ	fíro	fírové
lokál	fírovi	fírech
instrumentál	fírou	fíry

význam

1. (železničářský slang) strojvedoucí
   • „Dobrý fíra musí mít hudební sluch, musí umět mašinu poslouchat. Sama mu řekne, co potřebuje “ hodnotí výkon svých svěřenců Dostál, který řídil tuto elegantní krásku poprvé v roce 1996.
   • "Ty máš papíry na mašinu?" podivil se. No von v Dobrovicích není žádnej fíra volnej, tak poslali mě," vysvětlil Mirek, nazývaný "Magnet na průsery".

synonyma

1. mašinfíra

související

• fírův
• cukfíra