fidélní

čeština

výslovnost

• IPA: [fɪdɛːlɲiː]

dělení

• fi-dél-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní
genitiv	fidélního	fidélního	fidélní	fidélního	fidélních	fidélních	fidélních	fidélních
dativ	fidélnímu	fidélnímu	fidélní	fidélnímu	fidélním	fidélním	fidélním	fidélním
akuzativ	fidélního	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní
vokativ	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní	fidélní
lokál	fidélním	fidélním	fidélní	fidélním	fidélních	fidélních	fidélních	fidélních
instrumentál	fidélním	fidélním	fidélní	fidélním	fidélními	fidélními	fidélními	fidélními

význam

1. (hovorově, zastarale) veselý
   • Pan Jacques ji ale k sobě přivinul řka: »Na to nemysli a věř na moji parolu, že jsem fidélní chlapík. Jen hleď, abych se dostal k vám co attaché de chambre, a pak bude všecko dobře. Máš naději, že se to stane?«