finne

švédština

výslovnost

• IPA: [˘finə]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	finne	finneen	finnear	finnearna
genitiv	finnes	finneens	finnears	finnearnas

význam

1. Fin (člověk finské národnosti)
2. (přeneseně) vřídek, uher, maďar (projev akné)

související

• finsk
• finska
• finländsk
• finländare