flákota

čeština

výslovnost

• IPA: [flaːkɔta]

dělení

• flá-ko-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	flákota	flákoty
genitiv	flákoty	flákot
dativ	flákotě	flákotám
akuzativ	flákotu	flákoty
vokativ	flákoto	flákoty
lokál	flákotě	flákotách
instrumentál	flákotou	flákotami

význam

1. (expresivně) maso
   • Ale Kučerka hned běžela pro flákotu a pro pivo.