flambovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈflambɔvat]

dělení

• flam-bo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	flambuji	flambuješ	flambuje	flambujeme	flambujete	flambují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	flambuj	flambujme	flambujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	flamboval	flambovala	flambovalo	flambovali	flambovaly	flambovala
trpné	flambován	flambována	flambováno	flambováni	flambovány	flambována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	flambuje	flambujíc	flambujíce

význam

1. (odborně) provádět flambování

překlady

1. provádět flambování

   • angličtina: flambé
   • francouzština: flamber
   • němčina: flambieren
   • španělština: flambear