čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈfɔr.tɛl]

dělení

editovat
  • for-tel

etymologie

editovat

Ze středohornoněmeckého vorteil (zisk, výhoda). To je složeninou z vor (před) a teil (díl).[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ fortel fortele / fortely
genitiv fortele / fortelu fortelů
dativ fortelu fortelům
akuzativ fortel fortele / fortely
vokativ fortele fortele / fortely
lokál fortelu fortelech / fortelích
instrumentál fortelem forteli / fortely

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce) zručnost, dovednost
    • Čekal bych, že svátek práce bude vrcholit velebením té lidské šikovnosti a všech fortelů, kterými vládnou, kdo dovedou vzít práci za pravý konec.[2]
  2. (zastarale, v obecném jazyce) úskok, lest
    • Silní chlapci nebyli s to ji poprat; kde nevystačila síla, tu užívala všelikých fortelů aneb si pomohla obratností.[3]

synonyma

editovat
  1. zručnost, dovednost, um
  2. úskok, lest

antonyma

editovat
  1. neumětelství

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „fortel“, s. 179.
  2. Karel Čapek: Zahradníkův rok
  3. Božena Němcová: Divá Bára