fortel

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈfɔr.tɛl]

dělení

• for-tel

etymologie

Ze středohornoněmeckého vorteil (zisk, výhoda). To je složeninou z vor (před) a teil (díl).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fortel	fortele / fortely
genitiv	fortele / fortelu	fortelů
dativ	fortelu	fortelům
akuzativ	fortel	fortele / fortely
vokativ	fortele	fortele / fortely
lokál	fortelu	fortelech / fortelích
instrumentál	fortelem	forteli / fortely

význam

1. (v obecném jazyce) zručnost, dovednost
   • Čekal bych, že svátek práce bude vrcholit velebením té lidské šikovnosti a všech fortelů, kterými vládnou, kdo dovedou vzít práci za pravý konec.
2. (zastarale, v obecném jazyce) úskok, lest
   • Silní chlapci nebyli s to ji poprat; kde nevystačila síla, tu užívala všelikých fortelů aneb si pomohla obratností.

synonyma

1. zručnost, dovednost, um
2. úskok, lest

antonyma

1. neumětelství
2. —

související

• fortelík
• fortelný
• fortelně
• fortelnost