göz

turečtina

výslovnost

• IPA: [ɟøz]

varianty

• (starým pravopisem) كوز

etymologie

Přes staroturecké köz z prototurkického základu. Srovnej např. uzbecké кўз téhož významu.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	göz	gözler
akuzativ	gözü	gözleri
dativ	göze	gözlere
lokál	gözde	gözlerde
ablativ	gözden	gözlerden
genitiv	gözün	gözlerin

význam

1. oko

související

• gözyuvası
• gözevi
• gözlü
• gözdişi
• sadegöz

slovní spojení

• balık gözü

přísloví, úsloví a pořekadla

• göze göz, dişe diş
• gözden ırak, gönülden ırak