hända

švédština

výslovnost

• IPA: [˅hɛnda],  hända^{? • info}
• 2. intonace

etymologie

Přes starošvédské hænda a staroseverské henda z předpokládaného pragermánského *handijaną ve významu „uchopit (rukou)“. Srovnej islandské henda, dánské hænde, vzdáleněji pak např. (poly)germánské hand — ruka.

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	hända	—
přítomnost	händer	—
préteritum	hände	—
supinum	hänt	—
rozkazovací zp.	händ	—

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	händande
trpné	—	hänt	—

význam

1. stát se, dít se, přihodit se, udát se
   • Jag vet inte vad som hänt. – Nevím, co se stalo.