hříbátko

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝iːbaːtkɔ]

dělení

• hří-bát-ko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hříbátko	hříbátka
genitiv	hříbátka	hříbátek
dativ	hříbátku	hříbátkům
akuzativ	hříbátko	hříbátka
vokativ	hříbátko	hříbátka
lokál	hříbátku	hříbátkách
instrumentál	hříbátkem	hříbátky

význam

1. (zdrobněle) hříbě
   • Hříbátko je ještě kudrnaté a právě saje, jsou to samé nohy; kobyla se otáčí hlavou a moudrýma očima po Hordubalovi: Nu, co ty jsi zač?