haléř
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦalɛːr̝̊]
dělení
editovat- ha-léř
varianty
editovatetymologie
editovatPřejato z německého Heller, jež vzniklo ze středohornoněmeckého haller označujícího mince, původně ražené v Halle. Německá koncovka -er byla počeštěna na -éř.[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | haléř | haléře |
genitiv | haléře | haléřů |
dativ | haléři | haléřům |
akuzativ | haléř | haléře |
vokativ | haléři | haléře |
lokál | haléři | haléřích |
instrumentál | haléřem | haléři |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovat- (zkratka) h
související
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-18]. Heslo haléř.
- ↑ Listárna redakční. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 10, s. 313. Dostupné online. ISSN 0027-8203.